|
|
Fyziologické funkce muskarinového receptoru M3
Urbánková, Anna ; Randáková, Alena (vedoucí práce) ; Rudajev, Vladimír (oponent)
Muskarinové receptory patří do skupiny receptorů spřažených s G-proteiny. G-proteiny jsou heterotrimerické proteiny vázající GTP předávající signál od receptorů k efektorům, ty pak mění hladinu druhých poslů v buňce. Jednotlivé podtypy muskarinových receptorů se spřahují s různými typy G-proteinů a dle toho vyvolávají různé změny v hladinách druhých poslů. Jednotlivé podtypy muskarinových receptorů se dále liší lokalizací a funkcí, kterou zastávají. Podtyp muskarinového receptoru M3 se nachází převážně na periferii, kde zprostředkovává kontrakci hladké svaloviny a sekreci žláz s vnitřní a vnější sekrecí. Cílem této bakalářské práce bylo popsat tkáňově specifické signální dráhy M3 receptoru a jeho fyziologické role jak na periferii, tak i v centrálním nervovém systému. Dále je popsána úloha M3 receptorů v řadě patologií a uvedeno možné uplatnění M3 receptorů jako farmakologického cíle. Klíčová slova: muskarinové receptory M3, buněčná signalizace, G-proteiny
|
|
|
Extracelulární váčky a střední T antigen myšího polyomaviru
Kropáček, Václav ; Šroller, Vojtěch (vedoucí práce) ; Brázdová, Andrea (oponent)
Tato práce se soustřeďuje na střední tumorový antigen (MT Ag) myšího polyomaviru (MPyV), potenciální důsledky jeho sekrece extracelulárními váčky (EVs) a jeho vliv na buněčnou signalizaci. MT Ag je membránově asociovaný protein schopný navodit nádorovou transformaci díky interferenci s buněčnou signální transdukcí, zejména aberantní aktivací MAP kinázové dráhy. V první části práce jsme proto navázali na předchozí pozorování provedená v rámci naší skupiny, ukazující, že střední T antigen může být sekretovaný z buněk extracelulárními váčky. Zajímalo nás, zda MT Ag může přispívat k transformaci recipientních buněk. Provedli jsme 2 typy izolace extracelulárních váčků z linií myších fibroblastů stabilně exprimujících střední T antigen (3T6MT) a prokázali jsme jeho přítomnost. Provedli jsme charakterizaci izolovaných EVs detekcí exosomálních markerů a kryo-elektronovou mikroskopií. Následně jsme vystavili recipientní buňky myších fibroblastů (3T6) izolovaným EVs a za pomoci průtokové cytometrie zjišťovali, zda došlo k internalizaci MT Ag. Zároveň jsme se pokusili detekovat, zda došlo u buněk vystavených EVs ke zvýšení hladiny fosforylace MAP kinázy Erk. Ve druhé části práce jsme se pokusili potvrdit a podrobněji analyzovat předešlé nepublikované pozorování zvýšené hladiny fosforylace jaderného faktoru...
|
|
|
Fyziologické funkce muskarinového receptoru M3
Urbánková, Anna ; Randáková, Alena (vedoucí práce) ; Rudajev, Vladimír (oponent)
Muskarinové receptory patří do skupiny receptorů spřažených s G-proteiny. G-proteiny jsou heterotrimerické proteiny vázající GTP předávající signál od receptorů k efektorům, ty pak mění hladinu druhých poslů v buňce. Jednotlivé podtypy muskarinových receptorů se spřahují s různými typy G-proteinů a dle toho vyvolávají různé změny v hladinách druhých poslů. Jednotlivé podtypy muskarinových receptorů se dále liší lokalizací a funkcí, kterou zastávají. Podtyp muskarinového receptoru M3 se nachází převážně na periferii, kde zprostředkovává kontrakci hladké svaloviny a sekreci žláz s vnitřní a vnější sekrecí. Cílem této bakalářské práce bylo popsat tkáňově specifické signální dráhy M3 receptoru a jeho fyziologické role jak na periferii, tak i v centrálním nervovém systému. Dále je popsána úloha M3 receptorů v řadě patologií a uvedeno možné uplatnění M3 receptorů jako farmakologického cíle. Klíčová slova: muskarinové receptory M3, buněčná signalizace, G-proteiny
|
|
|
Liver cells regeneration in mammals
Ťažký, Timotej ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Onhajzer, Jakub (oponent)
Regenerácia pečeňových buniek je dôležitý biologický proces, ktorý cicavcom umožňuje si zachovať funkciu pečene a zároveň sa zotaviť z jej poškodenia. Proliferácia pečeňových buniek slúži ako primárny spôsob regenerácie pečene, ktorá je u hepatocytov aktivovaná prechodom z G0 do G1 fázy bunkového cyklu. Proliferácia je tiež podporovaná neparenchymálnymi pečeňovými bunkami, medzi, ktoré patria Itové bunky, Kupfferove bunky a endotelové bunky pečeňových sínusoíd. Pri komplexnej analýze kľúčových signálnych dráh bolo jasne preukázané, že signálne dráhy Wnt/β katenínová, Notch, Hippo, NF-κB a Hedgehog zohrávajú kľúčovú úlohu v regulácií proliferácie a diferenciácie pečeňových buniek počas regenerácie. Regeneračný potenciál pečene ovplyvňujú rôzne faktory, ako napríklad vek, rozsah poškodenia a zdravotné podmienky. Okrem toho má pozoruhodná regeneračná schopnosť pečene klinické dôsledky v súvislosti s transplantáciou pečene, parciálnou hepatektómiou a liečbou ochorení pečene, ako je cirhóza, hepatitída a hepatocelulárny alebo cholangiocelulárny karcinóm. Modulácia kľúčových signálnych dráh a identifikácia nových molekulárnych cieľov majú potenciál zlepšiť klinické výsledky pacientov s ochoreniami pečene alebo dokonca zrýchliť celý proces regenerácie pečene. Kľúčové slová: regenerácia, pečeň, cicavce,...
|
|
|
Identifikace nových regulátorů prozánětlivých signálních drah
Dráberová, Helena ; Štěpánek, Ondřej (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent) ; Funda, David (oponent)
Identifikace nových regulátorů prozánětlivých signálních drah Helena Dráberová V imunitním systému byla popsána funkce proteinu 4.1R, který reguluje migraci a adhezi buněk, ale také aktivaci T lymfocytů. Polymorfismus v genu pro ORMDL-3 představuje rizikový faktor pro vznik astmatu u dětí a souvisí se zvýšenou expresí ORMDL-3. Tato dizertační práce popisuje funkci proteinů 4.1R a ORMDL-3 v aktivaci žírných buněk po stimulaci FcεRI receptoru. IL-17 je prozánětlivý cytokin, který hraje roli v obraně organismu před kvasinkovými a houbovými infekcemi. IL-17 však přispívá k patologii autoimunitních chorob jako jsou revmatoidní artritida, psoriáza a roztroušená skleróza. IL-17 signalizace je velmi přísně regulovaná, ale přesný mechanismus regulace doposud nebyl popsán. Tato dizertační práce se soustředí na charakterizaci IL-17R komplexu pomocí hmotnostní spektrometrie a analýzu funkce jeho známých i nových komponent v buňkách deficientních v jednotlivých proteinech metodou CRISPR-Cas9. Poslední část se zabývá objevem zcela nové podjednotky IL-17RC proteinem CMTM4, jehož role v IL-17 signalizaci nebyla dosud prozkoumána. CMTM4 stabilizuje IL-17RC a je nezbytný pro IL-17RC povrchovou expresi. In vitro data jsou podpořeny daty z autoimunitního myšího modelu psoriázy. Výsledky naznačují nový potenciální terapeutický...
|
|
|
Strukturní a funkční studie MICAL signalizace v dynamice cytoskeletu
Rožová, Dominika ; Rozbeský, Daniel (vedoucí práce) ; Sulimenko, Vadym (oponent)
Předmětem této práce byl kuřecí protein MICAL1, který se zapojuje do semaforin- plexin signální dráhy a má významný vliv na přeskupování cytoskeletu. Význačná role MICAL1 proteinu je spojována především s naváděním axonů, jelikož destabilizuje aktinová filamenta prostřednictvím své oxidační aktivity. Zaměřili jsme se na objasnění molekulárních mechanismů autoinhibice kuřecího MICAL1 za pomoci metod molekulární a strukturní biologie společně s novými metodami predikce proteinových struktur. Kuřecí MICAL1 byl vyroben v hmyzích buňkách Sf9 bakulovirovým expresním systémem, přičemž byla vyprodukována jak plná, tak zkrácená verze kuřecího proteinu MICAL1. Proteiny jsme charakterizovali kineticky a určili oligomerní stav kuřecího MICAL1 v roztoku. Velké úsilí jsme věnovali rozřešení proteinové struktury pomocí krystalografie, elektronové mikroskopie a predikce v programu Alphafold 2. Na základě výsledků těchto metod jsme vyvodili, že MICAL1 proteiny jsou regulovány skrze svou C terminální doménu, která interaguje s monooxygenázovou doménou. V rámci této interakce tak dojde k autoinhibici kuřecího MICAL1. Vyloučili jsme možnost, že by kuřecí MICAL1 byl regulován změnou svého oligomerního stavu. Výsledky této diplomové práce budou sloužit pro další studium interakce MICAL1 v rámci navazujících diplomových...
|
|
|
Rekombinantní příprava DNA vazebné domény transkripčního faktoru TEAD1 pro studium jeho interakcí s DNA
Kúdelová, Veronika ; Novák, Petr (vedoucí práce) ; Dračínská, Helena (oponent)
Proteiny TEAD patří do významné rodiny transkripčních faktorů, které se během vývoje organismu podílí na regulaci jeho růstu a diferenciace buněk prostřednictvím aktivace exprese nejrůznějších genů. Tato rodina sdílí dvě vysoce konzervovaná místa, a to TEA DNA vazebnou doménu, po které tyto proteiny získaly název, a doménu, pomocí níž transkripční faktory váží další koaktivátory. Protože TEAD proteiny nejsou samy o sobě schopné transkripce, interagují s řadou koaktivátorů, které umožňují regulovat transkripci požadovaného genu. Poruchou regulace aktivity TEAD proteinů může docházet ke vzniku nádorových onemocnění. Proto v dnešní době hrají proteiny rodiny TEAD nemalou roli při vývoji nových protinádorových léčiv. Jedním ze způsobů inhibice těchto proteinů je zabránění jejich vazbě na DNA, tedy blokace aktivního místa v DNA vazebné doméně. Tato bakalářská práce se zabývá rekombinantní expresí zmíněné DNA vazebné domény transkripčního faktoru TEAD1, která je prodloužená o aminokyseliny v nestrukturované oblasti. Po nalezení vhodných podmínek produkce bylo přistoupeno k produkci ve velkém objemu následované purifikací a ověřením identity proteinu. Nakonec byla potvrzena schopnost interakce produkovaného proteinu s DNA. Připravený protein bude tedy možné využít ke studiu způsobů jeho interakce s DNA,...
|
|
|
Metabolismus adenosinu a jeho úloha v buněčné fyziologii
Neumannová, Kateřina ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Hansíková, Jana (oponent)
Adenosin není jen hlavní složkou důležitých molekul jako ATP, RNA nebo cAMP, ale má také vlastní signální funkci. Proto je jeho extracelulární hladina přísně udržována rovnováhou v tvorbě, odbourávání a transportu. Uvnitř i vně buňky vzniká adenosin hlavně cestou degradace ATP a odbouráván je dvěma enzymy, adenosinkinázou a adenosindeaminázou. Přenos adenosinu přes buněčnou membránu zajišťují nukleosidové transportéry, které se podle mechanismu přenosu dělí na ekvilibrační a koncentrační. Všechny tři popsané procesy se podílí na udržování hladiny adenosinu za normálních podmínek a jejím nárůstu za patologických situací. Extracelulární adenosin se jako signální molekula váže na adenosinové receptory (subtyp A1, A2A, A2B, A3), které prostřednictvím G-proteinů ovlivňují mnoho buněčných signálních drah. Přes tyto dráhy pak adenosin reguluje energetickou homeostázu, projevuje se v regulaci funkce různých orgánů a také v modulaci nervového a imunitního systému, čímž se může účastnit řady patologických procesů. Farmakologické ovlivnění konkrétních adenosinových receptorů nebo enzymů jeho metabolismu může sloužit jako účinná terapie. Některé léky založené na tomto systému už se používají, jiné jsou testovány a řada dalších bude jistě vyvinuta. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Nekonveční bakteriální signální dráhy
Krupička, Jiří ; Branny, Pavel (vedoucí práce) ; Beranová, Jana (oponent)
Dvoukomponentové systémy byly tradičně považovány za hlavní fosforylační systémy bakterií zapojené v buněčné signalizaci. V poslední době se však pozornost stále více soustředí na bakteriální Ser/Thr proteinkinázy eukaryotického typu (eSTKs). Tyto proteinkinázy jsou strukturně podobné svým eukaryotickým protějškům. Některé eSTKs obsahují přídavné domény jako jsou extracelulární PASTA domény, které byly objeveny u různých grampozitivních bakterií. Bylo prokázáno, že tyto domény mohou sloužit jako senzory pro volné peptidoglykanové fragmenty. Naprostá většina vnějších signálních molekul však stále zůstává neznámá. eSTKs fosforylují široké spektrum substrátů, mezi které patří proteiny účastnící se různých buněčných procesů jako je virulence, biosyntéza buněčné stěny, buněčné dělení nebo centrální a sekundární metabolismus. Bylo také popsáno propojení mezi eSTKs a dvoukomponentovými systémy. Tato práce pojednává o současných poznatcích, které se týkají zejména eSTKs a jejich důležitých substrátů, jež byly identifikovány a charakterizovány u různých druhů bakterií.
|
|
|
Mechanismy signalizace zprostředkované MHC glykoproteiny II. třídy v B lymfocytech
Kotlabová, Klára ; Brdička, Tomáš (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Během zahájení imunitní reakce na antigen jsou peptidové fragmenty pocházející z antigenu vystavovány v komplexu s MHC glykoproteiny II. třídy (MHCgpII) na povrchu antigen prezentující buňky (APC). V průběhu rozpoznání prezentovaného antigenu T lymfocytem vzniká v místě kontaktu s APC molekulární struktura zvaná imunologická synapse (IS). Během této interakce dochází k signalizaci z receptorů jak na T lymfocytární, tak na APC straně IS. Dlouho se myslelo, že jedinou funkcí MHCgpII je prezentace antigenu. Později však bylo zjištěno, že stimulace MHCgpII vede i ke spuštění signálů, podílejících se na rozhodnutí o dalším osudu APC. MHCgpII nemají ve své cytoplasmatické doméně signalizační motivy, a pro transdukci signálů jsou tedy potřeba asociované molekuly. V případě B lymfocytů, na které je tato práce zaměřena, jsou to transmembránové proteiny Ig alfa/beta, MPYS, CD19 a CD20. Tyto molekuly po stimulaci MHCgpII zprostředkovávají signalizační události zahrnující aktivaci několika rodin protein kináz, fosfolipázy C, mobilizaci vápníku a aktivaci transkripčních faktorů NFAT a AP-1. Tyto signály mění další osud buňky a jejich důsledkem může být proliferace a diferenciace, nebo také buněčná smrt.
|
host ::
RSS.